Zmíněných 14 miliard jsou náklady na zajištění příjmu a poskytnutí dočasné ochrany uprchlíkům z Ukrajiny. Další peníze například vynaložilo ministerstvo zahraničních věcí (MZV) na 27 projektů humanitární pomoci, a to ve výši 193 milionů korun. Šest projektů se týkalo pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku, zbytek pomoci vnitřně vysídleným ukrajinským obyvatelům a podpory dostupnosti základních služeb v napadené zemi. Další prostředky v souhrnné hodnotě přes 180 milionů byly do rozpočtu MZV přiděleny až v prosinci, využity budou letos.
Vnitro skrze programy MEDEVAC a Pomoc na místě přispělo 150 miliony korun Ukrajině a Moldavsku na 20 aktivit. V říjnu vláda také schválila Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023 až 2025, na který má jít každoročně půl miliardy korun. Více než polovina peněz je v gesci MZV, dalšími spravovateli jsou pak ministerstva vnitra, průmyslu a obchodu, školství a zdravotnictví.
Válka na Ukrajině v humanitární oblasti znamenala mimořádné peníze na průběžnou podporu Ukrajiny, ale také globální dopady zejména v potravinovém zabezpečení, uvedlo ministerstvo. Další výzvou a zároveň příležitostí pak bylo české předsednictví v Radě EU v druhé polovině loňského roku.
Ministerstvo upozornilo na to, že v kontextu mezinárodních příležitostí, výzev a hodnocení je stále nejpalčivějším problémem českého rozvojového úsilí omezené a dále stagnující, nebo dokonce klesající financování. Předběžné výsledky oficiální rozvojové pomoci sice vykazují výrazný nárůst objemu peněz, podle české diplomacie ale jde jen o jednorázové navýšení vzhledem k započitatelnosti financí vynaložených na příjem ukrajinských uprchlíků.
Výraznou částku tvoří také předběžný podíl českého příspěvku na rozvojovou spolupráci EU, který loni činil 5,05 miliardy korun. Na finanční nástroj pro syrské uprchlíky v Turecku Česko vyčlenilo 48,2 milionu.